Karel Gott
Karel Gott (* 14. července 1939, Plzeň, ČR) je jeden z nejvýznamnějších českých zpěváků populární hudby, známý už čtyři desetiletí, s přívlastkem „Zlatý hlas z Prahy“. Je jednou z největších legend české hudební scény. Gottovi je často vyčítána jeho spolupráce s komunistickým režimem.
Dětství a mládí
Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni. V mládí se toužil stát malířem a po ukončení školní docházky se v Praze neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění. Když nebyl přijat, odešel do učení (ČKD) v oboru elektromontér. Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce – hudbě a zpěvu. V 50. letech příležitostně vystupoval zároveň jako zpěvák – amatér a účastnil se různých pěveckých soutěží. Poprvé na sebe upozornil v roce 1957, tedy v době, kdy v Československu stále ještě doznívala éra swingu a rock´n´roll bylo možné slyšet jen v klubech (Akord klub, Reduta). U poroty sice zcela propadl, avšak dostal nabídku na angažmá v pražských tanečních kavárnách s orchestry (např. Karel Krautgartner). Vedle svého zaměstnání v ČKD začal poloprofesionálně vystupovat jako zpěvák.
Počátky jeho působení
V roce 1958 získal první místo v soutěži amatérských zpěváků. V roce 1960 definitivně odešel z ČKD začal se profesionálně věnovat pouze zpěvu. Na pražské státní konzervatoři studoval do roku 1963 prezenčně operní zpěv u prof. Karenina (žáka ruského pěvce Šaljapina) a do roku 1966 pokračoval dálkově. Zpočátku ale u publika budil spíše smíšené a kontroverzní pocity[zdroj?]. Obecenstvo si těžce zvykalo na jeho projev, který se zcela vymykal zažitým trendům v taneční hudbě začátkem 60. let v Česku[zdroj?]. Teprve až éra twistu v letech 1962 – 64 přinesla do české pop music výrazné oživení. Začala také éra divadel malých forem, v nichž se rodila moderní česká populární hudba.
První úspěchy
V roce 1962 dostal Karel Gott nabídku na angažmá do nového divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Tento fakt znamenal zásadní zlom v jeho kariéře. Už v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou „Až nám bude dvakrát tolik“ zvítězil v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 se jeho píseň „Oči sněhem zaváté“, z autorské dílny Semaforu, stala hitem roku. S mnohými dalšími hity navíc Karel Gott vyhrál čtenářskou anketu časopisu Mladý svět Zlatý slavík 1963.
Americké angažmá
V roce 1965, po odchodu ze Semaforu založil se svými novými spolupracovníky textařem a skladatelem – bratry Štaidlovými vlastní divadelní scénu Apollo a stal se její hlavní hvězdou až do roku 1967, kdy bylo divadlo rozpuštěno a Karel Gott odešel na 7 měsíců trvající angažmá do Spojených států (Las Vegas).
Růst popularity
Koncem 60. let je už éra divadel malých forem a jejich písniček pryč. V pop music vzniká pozdější styl zvaný „střední proud“ neboli „mainstream“. (Rok 1967, kdy Karel Gott pobývá v USA je také na mnoho let už jediným rokem, kdy se podařilo jeho největšímu „rivalovi“, Waldemarovi Matuškovi, zvítězit v anketě Zlatý slavík). Ze Spojených států se Karel Gott vrací jako sebevědomý profesionál. Po počátečních úspěších v USA, Kanadě, východní i západní Evropě, kde mu vychází jeho první (a hned zlaté !) album a kdy jeho jméno začíná zdobit ozdobný přívlastek „Zlatý hlas z Prahy“, se s plnou vervou pouští do nové práce také na domácí scéně. Opět jsme svědky jednoho hitu většího než druhého, je tu doba slavné Lady Carneval, skladby složené jedním z nejčastějších spolupracovníků Karla Gotta - Karlem Svobodou. V tomto období pak popularita Karla Gotta dosáhla mezinárodního rozměru. V roce 1977 natočil cover verzi písničky All by myself věnované Janu Palachovi. Píseň se jmenovala "Můj bratr Jan" [6] Aby mohl pokračovat v kariéře, podepsal roku 1978 Antichartu.
Zlatá éra Karla Gotta
V 80. letech vystupuje ve vrcholné formě doma, stejně jako jinde v Evropě, v zámoří i Asii. Svůj repertoár rozšiřuje od popu, před lidovky až po klasikou hudbu. Objevuje se i v několika celovečerních i dokumentárních filmech.
V polovině 80. let popularita Karla Gotta v Česku i v zahraničí dosahuje vrcholu, na domácí scéně mu vůbec poprvé roste konkurence v podobě mladých zpěváků, která však jen nakrátko přerušuje dobu jeho kralování, a koncem 80. let ustupuje zpět. Mnozí upadli v zapomnění a tak je Karel opět na vrcholu. V roce 1989 slaví těsně před revolucí své 50. narozeniny, stává se pomalu zpěvákem v letech, který má ta nejlepší za sebou, neusiluje za každou cenu o první příčky v hitparádách mladých, naopak dává přednost pečlivějšímu a decentnějšímu výběru repertoáru před líbivostí.
Zamýšlený konec kariéry
V roce 1990 se rozhoduje ukončit svoji kariéru a pořádá mamutí turné na rozloučenou po sportovních halách v Československu a Německu. Úspěch turné byl však tak velký, že své rozhodnutí přehodnocuje. Není pochyb o tom, že by změna politického režimu a nové možnosti, kdy většina „normalizačních“ hvězd upadla v zapomnění, případně se začala věnovat podnikání, měla nějaký vliv na oblibu Karla Gotta. V roce 1992 se jeho album Když muž se ženou snídá stává nejprodávanější deskou roku (stejný úspěch slavil ještě v letech 1995 a 1997). Během 90. let se věnuje také stále víc své druhé lásce – malování a své obrazy mimořádně úspěšně vystavuje v Česku i v zahraničí. V obnovené anketě Zlatého slavíka „Český slavík“ obsazuje v roce 1996 opět s velkým náskokem první pozici, kterou si drží dodnes (2007). Celou dekádu úspěšných 90. let završuje famózním koncertem ve Spojených arabských emirátech a v Číně před 600 miliony diváky Eurovize a v Carnegie Hall v New Yorku.
Na své dřívější úspěchy navazuje i v současnosti a nové příznivce si získává i mezi nejmladší generací.
Zlatý slavík
V průběhu své více než čtyřicetileté pěvecké kariéry Karel Gott 33× zvítězili v anketě Zlatý slavík (v letech 1963-1966, 1968-1981, 1983-1984, 1989-1990, 1996-1997, 1999-2007), třikrát skončil druhý (1967, 1991 a 1998) a třikrát třetí (1985, 1986 a 1987).
Rodina
Karel Gott se dne 7. ledna 2008 v Las Vegas oženil[7] s dlouholetou přítelkyní Ivanou Macháčkovou, se kterou má dceru Charlottu Ellu a od 28. května 2008 druhou dceru Nelly Sofii. Z předchozích vztahů má dcery Dominiku a Lucii.
Diskografie (část)
- Každý má svůj sen (2007) - kolekce třinácti pohádkových písní, které již zčásti Karel Gott kdysi nazpíval
- Jdi za štěstím (2005) - společně s Karlem Svobodou
- Můj strážný anděl (2004)
- Karel Gott & Helena Vondráčková - Live (2003)
- Pokaždé (2002)
- Swing kolekce (2002)
- Karel Gott ve Slaném (2000)
- Ro(c)ky mého mládí (1998)
- Svátek svátků (Karel Gott & Eva Urbanová) (1998)
- Miluj (1997)
- Duety (Karel Gott & Lucie Bílá) (1997)
- Belcanto (1996)
- Originální nahrávky z 80. let (1995)
- Zázrak vánoční (1995)
- Karel Gott `95 (1994)
- Věci blízké mému srdci (1993)
- Když muž se ženou snídá (1992)
- Nejromantičtější (1991)
- Písmo lásky (1990)
- Rock'n'roll Party (1990)
- Loď snů (1989)
- Posel dobrých zpráv (1987)
- …
Filmy
Karel Gott účinkoval v následujících filmech:
Účinkování ve filmech
- Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964, hlas zpěvu titulní postavy)
- Kdyby tisíc klarinetů (1964)
- Revue v mlze / Revue na scestí (1966 - TV)
- Mučedníci lásky (1967)
- Ta naše písnička česká (1967)
- Slasti Otce vlasti (1969) - dvorní zpěvák
- Charleys Onkel (SRN 1969)
- Dorotka a zpěvák (1972)
- Hvězda padá vzhůru (1974)
- Romance za korunu (1975)
- Parta hic (1976)
- Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) - Karel Gott
- Z pekla štěstí 2 (2001) - Lucifer
Filmové písně
Nazpíval kromě jiných titulní písničku do české, německé i slovenské verze animovaného seriálu Včelka Mája (na hudbu skladatele Karla Svobody).
Zpíval jednu z melodií ve filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera a ve filmu Tři oříšky pro Popelku zpíval píseň Kdepak ty ptáčku, hnízdo máš.
